Biskup se setkal se starosty z celé diecéze

Frontu ze sálu v prvním patře až před vstup do litoměřické biskupské rezidence vytvořili minulý čtvrtek starostky a starostové. Pozvání přijalo celkem 220 reprezentantů místních samospráv z pěti krajů, které spadají do území litoměřické diecéze.

Biskup se s nimi osobně pozdravil, každého přivítal a se všemi hovořil. Při těchto setkáních se prakticky každý z představitelů obcí identifikoval kostelem, případně místním knězem. „Velmi mě to těší. Je to doklad dobré spolupráce i jejich vědomí, že kostel tvoří nedílnou součást jejich obce a mají být nač pyšní. Díky tomu přijímají svůj díl spoluzodpovědnosti za péči o kostely, přijímají je do svého majetku když nejsou využívané nebo jsou ochotní jinak pomoci,“ zdůraznil biskup.

Milá pozornost

Starostky a starostové od něj při příchodu dostali čerstvé vydání diecézního časopisu Zdislava a výtisk Kostelních novin s pozváním na Noc kostelů – později pak i pivo z Biskupského pivovaru U svatého Štěpána. Zástupci samospráv jej naopak počastovali nejen dobrým slovem, ale také předměty, které reprezentují jejich obec. Mezi dárky se objevil chléb, místní sklářské výrobky, originální růženec z jablonecké bižuterie nebo mladý doubek z obce Dubá.

Úvodní slovo obstaral starosta Litoměřic Radek Löwy. „Pane biskupe, jste tu rok a já můžu spolu s vámi v Litoměřicích vítat takový počet starostů. Takhle je sezvat, to se nepovede snad ani Svazu měst a obcí,“ uvedl.

Historie, která určila současnost

Biskup především ocenil přítomnost svých hostů: „Je znamením a současně příslibem dobré spolupráce církve a samospráv na území litoměřické diecéze,“ řekl. Připomněl jak historii působení církve na severu Čech a její vývoj od založení biskupství až po válečné a poválečné útrapy. Poukázal zejména na její demografický vývoj během posledních osmdesáti let, který vedl k ekonomické a správní zátěži, kterou dnes způsobuje struktura velkého počtu farností a chrámů. „Vrchol správního vývoje církve v naší oblasti byl v druhé polovině 18. století. Tehdy bylo pravidlem, že kostel neměl mít nikdo dále než hodinu cesty pěšky. Druhá světová válka, odsun německého obyvatelstva, čtyřicet let komunismu a všeobecná sekularizace v západní Evropě vykonaly své. V tuto chvíli máme k dispozici přibližně 100 kněží ve službě, přičemž jich tu bývalo až 1500. Před námi stojí transformace této struktury, protože tak jak je postavena nyní, není funkční a je naopak často přítěží a překážkou pro hlavní činnost církve, kterou je duchovní péče, tedy práce s lidmi,“ popsal biskup.

Rozhodovací procesy v církvi

V krátkosti také připomněl, jak v církvi fungují rozhodovací procesy. Nejbližšími spolupracovníky starostů jsou duchovní správci, kteří jsou statutárním orgánem farnosti. „Abychom minimalizovali ekonomické i reputační riziko, mají farnosti v celé České republice nastavený finanční limit, v němž mohou právně jednat samostatně. Nad tento limit potom potřebují schválení úřadu biskupa, tedy biskupství. Toto schválení ovšem nenahrazuje nebo neruší svobodné rozhodování farnosti o pronájmech, pachtech, prodejích, nákupech, opravách a podobně,“ vyzdvihl.

Financování církve

Stanislav Přibyl se dotkl také financování provozu církve v kontextu majetkového vyrovnání státu s církvemi. V roce 2030 přestane stát podporovat provoz církví. „Finanční náhrada není určena ke spotřebě, ale k investicím, abychom měli nyní i v budoucnu prostředky na provoz, tedy většinou na mzdy jak kněží tak civilních pracovníků. Abyste si udělali obrázek poněkud konkrétněji, v současnosti má Biskupství litoměřické rozpočet cca 150 milionů korun. Z toho asi 110 milionů jsou mzdové náklady. A těch 150 mil. Kč nikde nedostaneme, ale musíme si je vydělat,“ popsal a doplnil: „Jen tím chci naznačit, že pokud nemáme hned prostředky na opravu toho či onoho majetku, není to tím, že bychom nechtěli dát, ale že se musíme opravdu hodně otáčet, abychom zajistili základní provoz.“ Biskup také poděkoval všem samosprávám, které pomáhají s financováním oprav kostelů.

Společné dobro

„Měli bychom se ale zamyslet nad ještě důležitější formou spolupráce a to je spolupráce na zušlechťování lidských vztahů. Myslím a jsem přesvědčen, že to, co nám má a musí všem společně ležet na srdci je to, co nazývá sociální nauka církve jako bonum commune, tedy společné či obecné dobro,“ vyzdvihl Stanislav Přibyl a ocenil, že je stále více lidí, kterým není lidská pospolitost lhostejná. „Vím, že jste to v první řadě vy – starostky a starostové – kteří jste kandidovali, protože vám není lhostejné, jak to vypadá za plotem vaší zahrádky, ale také vám není jedno, jaké jsou vztahy mezi lidmi. Za to vám děkuji,“ pronesl biskup a v závěru také poukázal nejen na dobré sousedské vztahy, ale také na lidskou solidaritu a vzájemnou pomoc na úrovni místních komunit. Zvláště pak se seniory a lidmi na okraji. „Děkuji vám za vaši službu obcím, které vedete. Je náročná a často nevděčná. Je ale nesmírně důležitá. V této chvíli bych vám rád řekl, že vaši službu chci podporovat: modlitbou, dobrým slovem a podanou rukou ke spolupráci,“ uzavřel Stanislav Přibyl.

Pozvání do Litoměřic ocenila starostka Litvínova a poslankyně Kamila Bláhová. „Zájem pana biskupa o starosti starostů je od něj moc hezký. Vážím si jeho přístupu a není to vůbec automatické. Můžeme tu zjistit, jak celá diecéze funguje a jak a s kým můžeme efektivně projednávat záležitosti, které řešíme ve své obci a potřebujeme k nim součinnost církve,“ ocenila podobně jako jiní představitelé samospráv Kamila Bláhová.

Biskup se setkal se starosty z celé diecéze